Závislost

Už pár dní jsem na ulici. Občas spím u nějakého kamaráda, nebo ve sklepě jednoho paneláku. Taky jsem spal ve starém rozpadlém domě. To bylo dost strašidelné. Nezvládl jsem celou noc, musel jsem utéct. Bloudil jsem do rána ulicemi.
Není to, co by v 17 chtěl každý zažít.
Pravda je, že horší to je se závislostí na hazardu. Když v tomhle věku vaší vášní je ruleta a automaty je to strašně moc svazující.
Vzbudíte se a myslíte na to, že by bylo fajn si dát ruletku za stovečku a třeba vyhrát, jako to bývalo na začátku. Vyhrával jsem furt. Uměl jsem odhadnout 3 z 5 čísel a to je dost dobrý. Nikdo po mně nechtěl ani občanku nikdy. Nelegální mladistvý hazard. No v našem městě to stejně bylo jedno.
Hrál jsem od 16, byl to skvělý pocit. pamatuji si, že když jsem hrál poprvé, za dvě stě korun jsem vyhrál čtyři tisíce. Hodně mě to pohltilo.

Horší je, když máte v kapse  čtyři kila a místo jídla na pár dní jdete hrát. Udělal jsem to hrál jsem asi tři hodiny. Chvilku nahoře, chvilku dole. Nakonec jsem to projel, odcházel jsem se zoufalým výrazem.
Co jsem to provedl? Proč jsem tam lezl? Proč dělám takový hovadiny?
Jasně říkáte si, jsi blbec, mohl jsi se aspoň najíst!
Kdo jste nikdy na něčem nebyl závislý, nemůžete to pochopit.
Myslet jen na to si jít zmáčknout. Vidět blikající automat. Když nevyhrajete, začne vás svírat pocit bezmocnosti a nenávisti sama k sobě. Nic horšího než závislost není, kromě smrti.

Vyhrát nad závislostí se mi podařilo, ale to až o pár měsíců později. Pamatuji si ten pocit do dneška. K tomu se, ale teprve dostanu někdy příště.