Brigáda

Když jste na ulici máte jen omezené, ale zároveň nekonečné možnosti. Vaší starostí je, co bude jíst a kde večer složíte hlavu. Problém je, že jsou to dost zásadní problémy, které před nedávnou dobou znamenal samozřejmost. Úplně nejhorší je kombinace obojího. Když jste tak hladoví, že nemůžete usnout je to opravdu zlý. Ale pokud jste tak unavení, že usnete kdekoliv a ani hlad vás už nezajímá, je to o dost horší.

Za poslední tři dny jsem jedl jen dva suché rohlíky a vypil levnou limonádu za 4.90 Kč. V tu dobu vám chutná cokoliv to mi věřte. Horší to bylo se spaním. Přespával jsem ve sklepě jednoho panelového domu, jenže někdo to zjistil a lépe to zabezpečil. Když jste celý den na nohou a snažíte se něco vymyslet co se svým životem, hledáte brigádu a hladovíte, večer chcete jen někde složit hlavu. Přijít někam kde v okolo půlnoci zjistíte, že se tam nemáte, jak dostat je fakt průser. Nezbývalo nic jiného než, prostě hledat jinde, ale když ani ve dvě ráno neležíte jste fakt v pytli. Co teď? Nebylo lepšího řešení jdete najít něco kde je teplo. Malé vlakové nádraží u na našem malém městě se vůbec nezamykalo. Přijít lehnout na lavičku. Doklady do ponožek, batoh pod hlavu a poutko obmotat kolem ruky. Způsob, jak se nenechat okrást, aspoň většinou.

Nemusíte se budit na budíka, nepotřebujete to. Ráno se budíte brzy, jednak se fakt blbě spí na lavičce a jednak je kolem vás rušno. No a co tak jsem spal na lavičce, brblám si pro sebe, ale směrem k lidem, co si na mě ukazují.

Ráno jako každé musím jít pěšky na Kamencové jezero, není to daleko jen pár kilometrů. Ale podstatné je, že otevírají pozdě, a tak se tam dá dostat zadarmo, a hlavně vmísit se mezi kempaře a v umývárně si dát horkou sprchu a zkulturnit se.

A jdu hledat brigádu nebo nějaký přivýdělek. Šel jsem až do vedlejšího města. Ž teď po ránu jsem musel mít v nohách 10 km, a ještě jsem nejedl. Už mi bylo zle z toho, jaký jsem měl hlad. Musel jsem se rozhodnout a udělat něco. Vlezl jsem do Billy, takhle rychle sníst dva rohlíky jste nikoho neviděli to vám garantuji. Neměl jsem peníze, snědl jsem je narychlo mezi regály, a to bez pití. Málem jsem se zadusil, ale najedl jsem se.

Říkal jsem si, že fakt potřebuji něco sehnat. Šel jsem okolo pily. Zašel dovnitř a zeptal jsem se, jestli by neměli nějakou brigádu. Bylo fajn slyšet jasně mladej namasti si svaly. Jestli chceš můžeš začít hned. Velká úleva.  Budeš támhle skládat dřevo, ukážu ti jak.  Makal jsem celý den až do šesti bez nějaké přestávky na oběd nebo svačinu, na co když jsem nic neměl. Večer přišel ten ráno milý pán a řekl jsi dobrej udělal jsi fakt kus práce. Tady máš dal mi 250 korun. Ale já jsem čekal malinko víc, byl jsem tu 9 hodin. Hele mladej ber, co je a přijď zítra. Neměl jsem sílu cokoliv říkat.

Cítil jsem se využitý a naštvaný. Koupil jsem si něco k jídlu a šel hledat místo na spaní. Měl jsem štěstí. Našel jsem v jednom domě otevřenou kočárkárnu, nebo jak se těm místnostem říká.

Vstávat mladej, tady se nespí. Co je vole dej mi pokoj. Já ti dám vole. Světlo z baterky rozlepilo moje oči. Policie ČR vstávat. Vyvedli mě ven, zkontrolovali doklady. Půjdeš s námi. A to jako proč? Nebuď drzej nebo dostaneš po držce. Takhle se nesmíte chovat jste veřejný činitel, mohl bych si na vás stěžovat. Jedna rána a ležím na zemi, nevím, co se děje. Sednu si a jsem fakt otřesený. Vidím jen jak policajt mě zvedne za triko, tak, že mi ho roztrhne. Druhá rána a znovu padám, brýle letí kdoví kam. Jsi sračka a tou zůstaneš. Vidím jen jak policejní auto odjíždí. Hledám brýle, jenže jsou zlomený. Do hajzlu to jsem úplně v háji napadne mě.

Na jeden den toho bylo dost ponížení. Jdu se zašít do jednoho blízkého lesa a tam až do rána spím opřený o strom. Po několika letech jsem zjistil, že ten policajt byl od policie propuštěn za agresivitu.